Menu
Mateřská škola Bystřice
MŠ Bystřice Okres Benešov
U lišky Bystroušky

Spustili jsme pro vás nové webové stránky.

Informace ke stravování

Odhlašování stravování

!!! Děti odhlašujte do 8,00 hod.!!!

V případě odhlášení po 8,00 hod., je vám účtováno stravné! 

Při omlouvání uveďte jméno a příjmení dítěte a název třídy do které dochází. Dále sdělte datum, do kterého dítě omlouváte. 

V případě změny musíte opět kontaktovat školní jídelnu.

a) Aplikace (i mobilní)  www.nasems.cz 

b) Telefonicky (od 7 hod.)  nebo kdykoli SMS na tel.: +420 721 616 166

c) Emailem: skolnijidelna@msbystrice.cz

 

*Do sešitků v šatnách zapisujte své dítě pouze v případě, že jde po obědě ( z důvodu přichystání svačinky a úklidu lehátka).

Projekt - Zdravá školní jídelna

Naše škola se od ledna 2016 zapojila do projektu ministerstva zdravotnictví - Zdravá školní jídelna. 

Naší školní jídelně bude zdarma poskytnuta odborná podpora v sestavování jídelníčku a my se tak budeme mít možnost ještě více v kvalitě a kreativitě našeho stravování zlepšit.

Metodiku pro tento projekt si můžete pročíst zde.

Na webových stránkách projektu naleznete nejen rady pro zdravé stravování, ale i mnoho výborných receptů.

Desatero výživy dětí

  1. Dopřejte dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež.
  2. Nenechte děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst by měly pravidelně 5-6x denně; velikost porce přizpůsobte jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě.
  3. Dodávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie).
  4. Několikrát denně dětem podávejte mléčné výrobky, přednostně polotučné.
  5. Upřednostňujte kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky.
  6. Učte děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny.
  7. Nedosolujte již hotové pokrmy; sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně.
  8. Naučte děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litry tekutin denně.
  9. Učte děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí mimo domov.
  10. Pravidelně konzultujte zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem.

A jedna rada na závěr:

Učte děti uplatňovat právo na aktivní volbu potravin. Učte je přemýšlet o jejich výživě a o tom, jak ji správně ovlivňovat. Mají-li děti možnost si vybírat, ať je to spíše čerstvé ovoce a zelenina a omezení smažených pokrmů a konzerv, přesolených či naopak přeslazených pochutin.

Zdroj článku: https://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/desatero-vyzivy-deti/

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování (platná od 31.1.2015)

107

VYHLÁŠKA

ze dne 25. února 2005

o školním stravování

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle §35 odst. 2, §121 odst. 1 a §123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle §121 odst. 2 školského zákona:

§1

Úvodní ustanovení

(1) Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb (dále jen "strávníci").

(2) Školní stravování se řídí výživovými normami stanovenými v příloze č. 1 k této vyhlášce a rozpětím finančních limitů na nákup potravin stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§2

Organizace školního stravování

(1) Školní stravování zabezpečuje

a) zařízení školního stravování a

b) jiná osoba poskytující stravovací služby,

(dále jen "provozovatel stravovacích služeb").

(2) Školní stravování je zabezpečováno jinou osobou poskytující stravovací služby pouze ve výjimečných případech, kdy tyto služby není možné zajistit v zařízeních školního stravování.

(3) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zajistí pro své strávníky podle místních podmínek ekonomicky a organizačně nejvhodnější způsob školního stravování a podmínky jeho poskytování vymezí ve školním nebo vnitřním řádu.

(4) Provozovatel stravovacích služeb stanoví podle povahy poskytovaných služeb výši finančních normativů na nákup potravin (dále jen "finanční normativ") podle §5 odst. 2 a další podmínky poskytování školního stravování, zejména podmínky přihlašování a odhlašování strávníků a jídel, organizaci výdeje jídel a způsob hrazení úplaty za školní stravování.

(5) V ujednání o zajištění školního stravování mezi právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení a provozovatelem stravovacích služeb je podle povahy zajišťovaných služeb obsaženo zejména

a) vymezení rozsahu poskytovaných služeb podle §4,

b) výše finančních normativů podle §5 odst. 2,

c) organizace rozvozu nebo přepravy jídel,

d) způsob zabezpečení dohledu nad nezletilými strávníky.

(6) Poskytuje-li provozovatel stravovacích služeb více druhů jídel na výběr, musí být zachováno plnění výživových norem.

(7) Jídla podávaná v rámci školního stravování konzumují strávníci v provozovnách školního stravování (dále jen "provozovna") uvedených v §3 odst. 2, nebo v provozovnách jiné osoby poskytující stravovací služby, s výjimkou případu uvedeného v §4 odst. 9. Zařízení školního stravování může ve výjimečných případech, při splnění požadavků v oblasti ochrany veřejného zdraví stanovených zvláštními právními předpisy, zabezpečovat školní stravování mimo prostory uvedené v §3 odst. 2.

(8) Provozovatelé stravovacích služeb uchovávají údaje o plnění výživových norem nejméně po dobu jednoho kalendářního roku.

§3

Zařízení školního stravování a jejich provoz

(1) Typy zařízení školního stravování jsou

a) školní jídelna,

b) školní jídelna - vývařovna (dále jen "vývařovna"),

c) školní jídelna - výdejna (dále jen "výdejna").

(2) Zařízení školního stravování provádí svou činnost v provozovnách. Provozovnou se rozumí každý samostatný soubor místností a prostor, v němž jsou uskutečňovány stravovací služby podle odstavce 3, 4 nebo 5, během nichž nedochází k rozvozu nebo přepravě jídel.

(3) Školní jídelna v rámci školního stravování vydává jídla, která sama připravuje, a může připravovat jídla, která vydává výdejna.

(4) Vývařovna v rámci školního stravování připravuje jídla, která vydává výdejna.

(5) Výdejna v rámci školního stravování vydává jídla, která připravuje jiný provozovatel stravovacích služeb. Pro jednu provozovnu daného typu zařízení školního stravování připravuje jídla vždy jeden provozovatel stravovacích služeb. Na základě dohody s provozovatelem stravovacích služeb, který jídla připravuje, může výdejna v rámci školního stravování připravovat doplňková jídla podle §4 odst. 1.

(6) Stravovací služby nad rámec §4 (dále jen "jiné stravovací služby") poskytované strávníkům musí odpovídat zásadám zdravé výživy a prodávaný sortiment nesmí obsahovat alkoholické nápoje a tabákové výrobky.

(7) Výdej jídel v rámci jiných stravovacích služeb, s výjimkou podávání stejných jídel zaměstnancům právnických osob, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, může zařízení školního stravování uskutečňovat pouze časově, nebo prostorově odděleně od školního stravování.

§4

Rozsah služeb školního stravování

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) hlavními jídly oběd a večeře,

b) doplňkovými jídly snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře,

c) obědem polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce),

d) večeří hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce).

(2) Každé z jídel podle odstavce 1 je strávníkům poskytováno nejvýše jednou denně.

(3) Dítě v mateřské škole má právo denně odebrat

a) oběd, jedno předcházející a jedno navazující doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s celodenním provozem,

b) oběd a jedno předcházející doplňkové jídlo, nebo oběd a jedno navazující doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s polodenním provozem,

c) hlavní a doplňková jídla podle odstavce 1 s výjimkou druhé večeře, je-li vzděláváno ve třídě s internátním provozem,

včetně tekutin v rámci dodržení pitného režimu.

(4) Žák základní školy a nezletilý žák střední školy a konzervatoře má právo denně odebrat oběd.

(5) Zletilému žákovi střední školy, konzervatoře a studentovi vyšší odborné školy lze poskytovat školní stravování v rozsahu uvedeném v odstavci 4.

(6) Nezletilý žák ubytovaný ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, osoba v plném přímém zaopatření, nebo osoba, které je poskytována preventivně výchovná péče formou celodenních nebo internátních služeb, má právo denně odebrat

a) hlavní a doplňková jídla podle odstavce 1 s výjimkou druhých večeří, jde-li o nezletilého žáka nebo osobu mladší 15 let, nebo

b) hlavní a doplňková jídla podle odstavce 1, jde-li o nezletilého žáka nebo osobu od dovršení 15 let.

(7) Zletilému žákovi a studentovi vyšší odborné školy ubytovanému ve školském výchovném a ubytovacím zařízení lze poskytovat školní stravování v rozsahu uvedeném v odstavci 6 písm. b).

(8) Souhlasí-li nadpoloviční většina zletilých strávníků a zákonných zástupců nezletilých strávníků, mohou strávníci uvedení v odstavci 6 nebo 7 denně odebrat pouze snídani a hlavní jídla, a to v hodnotě nákladů na potraviny ve výši součtu finančních normativů určených pro všechna jim náležející jídla podle odstavce 6 nebo 7.

(9) První den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení se pro účely této vyhlášky považuje za pobyt ve škole nebo školském zařízení.

§5

Úplata za školní stravování v zařízeních školního stravování zřízených státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí

(1) Úplata za školní stravování je určena výší finančního normativu.

(2) Výše finančního normativu se určí v rámci rozpětí finančních limitů stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce podle cen potravin v místě obvyklých.

(3) Při významných osobních příležitostech strávníka, kterému je poskytováno stravování v rámci plného přímého zaopatření nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb, se náklady na nákup potravin v kalendářním roce zvyšují na jednoho strávníka celkově o 300 Kč.

§6

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 48/1993 Sb., o školním stravování.

2. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 276/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 48/1993 Sb., o školním stravování.

3. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 20/1995 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 48/1993 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů.

4. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 313/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva školsví, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 48/1993 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 69/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/1993 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů.

§7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 107/2005 Sb.

Výživové normy pro školní stravování

Průměrná měsíční spotřeba vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech, uvedeno v hodnotách "jak nakoupeno".

Věková skupina strávníků, hlavní a doplňková jídla

Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a den

Maso

Ryby

Mléko tekuté

Mléčné výr.

Tuky volné

3 - 6 r. přesnídávka, oběd, svačina

55

10

300

31

17

7 - 10 r. oběd

64

10

55

19

12

11 - 14 r. oběd

70

10

70

17

15

15 - 18 r. oběd

75

10

100

9

17

celodenní stravování

3 - 6 r.

114

20

450

60

25

7 - 10 r.

149

30

250

70

35

11 - 14 r.

159

30

300

85

36

15 - 18 r.

163

20

300

85

35

 

Věková skupina strávníků, hlavní a doplňková jídla

Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a den

Cukr volný

Zelenina celkem

Ovoce celkem

Brambory

Luštěniny

3 - 6 r. přesnídávka, oběd, svačina

20

110

110

90

10

7 - 10 r. oběd

13

85

65

140

10

11 - 14 r. oběd

16

90

80

160

10

15 - 18 r. oběd

16

100

90

170

10

celodenní stravování

3 - 6 r.

40

190

180

150

15

7 - 10 r.

55

215

170

300

30

11 - 14 r.

65

215

210

350

30

15 - 18 r.

50

250

240

300

20

 

Věková skupina strávníků, hlavní a doplňková jídla

Druh a množství vybraných druhů potravin v g na strávníka a den pro laktoovovegetariánskou výživu

Vejce

Mléko tekuté

Mléčné výrobky

Tuky volné

Cukr volný

3 - 6 r. přesnídávka, oběd, svačina

15

350

75

12

20

7 - 10 r. oběd

15

250

45

12

12

11 - 14 r. oběd

15

250

45

12

15

15 - 18 r. oběd

15

250

45

12

13

15 - 18 r. celodenní stravování

25

400

210

35

40

 

Věková skupina strávníků, hlavní a doplňková jídla

Druh a množství vybraných druhů potravin v g na strávníka a den pro laktoovovegetariánskou výživu

Zelenina celkem

Ovoce celkem

Brambory

Luštěniny

3 - 6 r. přesnídávka, oběd, svačina

130

115

90

20

7 - 10 r. oběd

92

70

140

15

11 - 14 r. oběd

104

80

160

15

15 - 18 r. oběd

114

90

160

15

15 - 18 r. celodenní stravování

370

290

250

30

1. Průměrná spotřeba potravin je vypočtena ze základního sortimentu potravin tak, aby bylo zajištěno dosažení příslušných výživových norem. Je uvedena v hodnotách "jak nakoupeno" a je do ní proto zahrnut í přirozený odpad čištěním a dalším zpracováním. Z celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři.

2. Spotřeba potravin odpovídá měsíčnímu průměru s přípustnou tolerancí + - 25 % s výjimkou tuků a cukru, kde množství volných tuků a volného cukru představuje horní hranici, kterou lze snížit. Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků činí přibližně 1 : 1 s důrazem na zvyšování podílu tuků rostlinného původu.

3. Množství zeleniny, ovoce a luštěnin lze zvýšit nad horní hranici tolerance. Při propočtu průměrné spotřeby se hmotnost sterilované a mražené zeleniny násobí koeficientem 1,42. U sušené zeleniny se hmotnost násobí koeficientem 10 (10 dkg = 1 kg).

4. Součástí jídel je vždy nápoj a k dosažení žádoucích hodnot vitamínu C je nutno zařazovat do jídelníčku nápoje, kompoty a zeleninové saláty s přídavkem vitamínu C.

5. Laktoovovegetariánskou výživu lze uplatnit v případě, že s tím souhlasí všichni zákonní zástupci nezletilých strávníků nebo zletilí strávníci, nebo u provozovatelů stravovacích služeb, kde lze uplatnit podávání jídel na výběr. Průměrnou spotřebu potravin lze doplnit drůbežím a rybím masem.

7. Souhlasí-li zákonný zástupce strávníka nebo zletilý strávník, lze strávníkům ze tříd se sportovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři připravujícím se v oboru tanec zvýšit celkovou denní výživovou dávku s přihlédnutím k charakteru tělesné činnosti až o 30 %. Další zvýšení je možné pouze na doporučení lékaře.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 107/2005 Sb.

Finanční limity na nákup potravin

Věkové skupiny strávníků, hlavní a doplňková jídla

Finanční limity Kč/den/strávník

1. Strávníci do 6 let

snídaně

7,00 až 13,00

přesnídávka

6,00 až 9,00

oběd

14,00 až 25,00

svačina

6,00 až 9,00

večeře

12,00 až 19,00

Celkem (celodenní)

45,00 až 75,00

na nápoje

3,00 až 5,00

2. Strávníci 7-10 let

snídaně

9,00 až 15,00

přesnídávka

7,00 až 12,00

oběd

16,00 až 32,00

svačina

6,00 až 10,00

večeře

14,00 až 25,00

3. Strávníci 11-14 let

snídaně

10,00 až 16,00

přesnídávka

7,00 až 12,00

oběd

19,00 až 34,00

svačina

7,00 až 11,00

večeře

15,00 až 27,00

Celkem (celodenní)

58,00 až 100,00

4. Strávníci 15 a více let

snídaně

11,00 až 17,00

přesnídávka

7,00 až 12,00

oběd

20,00 až 37,00

svačina

7,00 až 11,00

večeře

17,00 až 34,00

Celkem (celodenní)

62,00 až 111,00

II. večeře

9,00 až 16,00

 

Strávníkům ze tříd se sportovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři připravujícím se v oboru tanec lze zvýšit horní limit na nákup potravin, nejvýše však o 50 %. Výsledná částka se zaokrouhlí na padesátihaléře nahoru.

Do věkových skupin jsou strávníci zařazováni na dobu školního roku, ve kterém dosahují věku podle bodů 1 až 4.

Informace

Právní předpis č. 107/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 8.3.2005.

Ve znění tohoto právního předpisu jsou podchyceny změny a doplnění uskutečněné právním předpisem č.:

107/2008 Sb., kterým se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování

s účinností od 1.4.2008

463/2011 Sb., kterým se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb.

s účinností od 1.1.2012

 

Biologická hodnota bílkovin

Nová doporučení pro tvorbu jídelníčků ve školních jídelnách opět připomněla důležitost příjmu bílkovin v přiměřeném množství, ale i ve vhodném poměru i kvalitě. Jak posuzovat biologickou hodnotu bílkovin?

Bílkoviny, jako jedna ze základních živin, jsou naprosto nezbytné pro správné fungování lidského těla. V příjmu bílkovin stravou nehraje roli pouze jejich kvantita, ale také kvalita. Jaká jsou kritéria kvality hodnocení bílkovin?

Funkce a stavba bílkovin

Bílkoviny, také se jim říká proteiny, jsou jednou ze základních živin. Jejich dostatečný příjem stravou je naprosto nezbytný, protože v těle plní řadu důležitých, jedinečných funkcí. Bílkoviny potřebujeme k růstu a obnově buněk a tkání, k činnosti svalů, k tvorbě hormonů, enzymů, protilátek a dalších biologicky aktivních látek.

Bílkoviny si lze představit jako dlouhé řetězce, jejichž základními stavebními kameny jsou aminokyseliny. Ačkoliv v přírodě se vyskytuje více než 300 aminokyselin, v tělesných bílkovinách se jich objevuje jen dvacet. Některé aminokyseliny si naše tělo umí vytvořit přeměnou jiných aminokyselin, které přijímáme ve stravě. Některé z nich, konkrétně je jich devět, si naše tělo takto vytvořit nedokáže a musí být dodávány stravou. Takové aminokyseliny jsou označovány jako esenciální neboli nepostradatelné.

Biologická hodnota bílkovin

Různé potraviny obsahují různá množství bílkovin, jak ukazuje tabulka1.

 

Živočišné bílkoviny Rostlinné bílkoviny
Potravina (100 g) Obsah bílkovin (g) Potravina (100 g) Obsah bílkovin (g)
 Vepřová kýta syrová 21,0  Fazole bílé 21,7 (suchý stav)
8,9 (vařené)
 Kuřecí prsa bez kůže 22,8  Pohanka (suchý stav) 13,1
 Vejce 12,5  Chléb pšeničný bílý 8,3
 Tvaroh 28,6  Mandle 20,2
 Jogurt bílý polotučný 3,5  Brambory rané 2,0
       Využitelnost živočišných bílkovin je vyšší:
  • Kolem 70 % v případě bílkovin masa
  • 87 % v případě vaječného bílku
  • 95 % v případě mateřského mléka


        Využitelnost rostlinných bílkovin je nižší:

  • Obecně kolem 40 %

  • Nižší využitelnost rostlinných zdrojů bílkovin však neznamená, že tyto potraviny nemají ve výživě význam!

 

V příjmu bílkovin nehraje roli pouze množství, tedy kolik bílkovin za den sníme, ale také jejich kvalita.

Ta je dána jejich biologickou hodnotou, která má dvě složky. První složkou je obsah esenciálních aminokyselin a jejich vhodný poměr. Čím více esenciálních aminokyselin bílkovina obsahuje, tím je pro člověka lépe využitelná a tedy kvalitnější. V případě, že v bílkovině některá esenciální aminokyselina zcela chybí nebo je obsažena v množství menším, než je pro tělo potřeba, biologická hodnota klesá.

Druhou složku představuje míra využitelnosti dusíku aminokyselin (z chemického hlediska aminokyseliny obsahují uhlík, vodík, kyslík a dusík) při vstřebávání ve střevě. Uvádí se, že využitelnost rostlinné bílkoviny je kolem 40 %, bílkoviny masa 70 %, vaječného bílku 87 %, a bílkoviny mateřského mléka dokonce 95 %.

Na základě těchto dvou zmíněných složek pak rozlišujeme bílkoviny plnohodnotné, kam patří živočišné produkty (vejce, maso, ryby, mléko, mléčné výrobky), a neplnohodnotné, jejichž zdrojem jsou rostlinné produkty (luštěniny, obiloviny, ořechy, semena), protože tyto obvykle neobsahují kompletní zastoupení esenciálních aminokyselin v dostatečném množství. Ovoce a zelenina obsahují bílkovin velmi málo, proto se za zdroj bílkovin nepovažují. Podle výživových doporučení je vhodné mít ve stravě zastoupeny živočišné a rostlinné bílkoviny v poměru 1:1.

Ke zhodnocení kvality bílkoviny slouží také aminokyselinové skóre (ASS). Tento způsob hodnocení pracuje s termínem referenční (též ideální) bílkovina, což znamená, že obsah jednotlivých esenciálních aminokyselin v této referenční bílkovině je optimální a zároveň jsou tyto aminokyseliny ve vyrovnaném poměru. Za referenční bílkovinu je obecně považována bílkovina vaječného bílku. Samotné aminokyselinové skóre pro danou bílkovinu se stanoví srovnáním poměru esenciálních aminokyselin v referenčním proteinu (vaječném bílku) a esenciálních aminokyselin v testované bílkovině. Z níže uvedené tabulky2 je patrné, že kvalita bílkovin živočišných produktů je vyšší než rostlinných.

Bílkoviny AAS Bílkoviny AAS
Hovězí 69 Mléko 75
Věpřové 69 Rýže 50
Drůbež 64 Pšenice 39
Ryby 70 Luštěniny 50
Bílkoviny 100    

 

Limitující aminokyselina aneb proč kombinovat luštěniny s obilovinami

Některé aminokyseliny jsou pro danou bílkovinu limitující. Limitující aminokyselina je taková, která se v bílkovině vyskytuje v nejmenším množství ve vztahu k potřebě lidského těla, a my ji tedy musíme získat z jiného zdroje. Při pestré stravě nemá sledování kvality bílkovin zásadní význam. Znalost limitujících aminokyselin je ovšem nezbytná pro jedince, kteří ze své stravy vylučují některou skupinu potravin, zvláště veškeré živočišné produkty v případě veganů. Protože v různých potravinových zdrojích bílkovin jsou limitující aminokyseliny rozdílné, je možné kombinovat a konzumovat různé potraviny tak, aby výsledkem byla příznivá kombinace aminokyselin.

V luštěninách je limitující aminokyselinou metionin, zatímco obiloviny metionin obsahují ve vhodném množství.  Naopak v obilovinách je limitující aminokyselinou lysin, zatímco luštěniny ho obsahují ve vhodném množství. Z tohoto důvodu je jejich kombinace výhodná, a to ať už v jednom pokrmu nebo v rámci celého dne. Vhodnými příklady pokrmů jsou například čočková polévka zahuštěná ovesnými vločkami nebo pohankou, šoulet, hrachová kaše s pečivem, fazolový salát s rýží.

Doporučení příjmu bílkovin

Přestože rostlinné zdroje bílkovin nejsou stejně kvalitní jako bílkoviny živočišné, jejich konzumace má rozhodně svůj význam. Představa, že bychom měli jíst pouze živočišné zdroje bílkovin, není správná. Výživová doporučení uvádí ideální zastoupení živočišných a rostlinných bílkovin ve stravě v poměru 1:1. Každá skupina potravin, ať už živočišných nebo rostlinných, je totiž dobrým zdrojem specifických živin a jedině pestrostí ve výživě jsme schopni tělu dodat vše, co potřebuje. Rostlinné zdroje bílkovin jsou dále dobrým zdrojem sacharidů, vlákniny (jejíž příjem je u české populace obecně nízký) a také vitaminů a minerálních látek.

Zdroje:
www.nutridatabaze.cz
2 PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy. Praha: Svoboda Servis, 2002.

Mgr. Jana Stávková, Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Pro rodiče

Svátek a výročí

Svátek má Nataša

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den muzeí

Zítra má svátek Ivo

Naši partneři