Menu
Mateřská škola Bystřice
MŠ Bystřice U lišky Bystroušky
Rodinné centrum Kulíšek

Logopedická péče v naší školce

V současné době na škole působí 2 logopedické asistentky. Zajišťují logopedickou depistáž, indivuduální lekce i kroužek logopedie. 

Cílem logopedické intervence v mateřské škole je rozvoj komunikace ve všech jejích podobách s přihlédnutím ke konkrétním potřebám dětí. Dětem chceme poskytovat rozvoj komunikačních dovedností zahrnující péči jak skupinovou, tak individuální s využitím různých metodik.  

Mateřská škola je celkově vhodným prostředím pro rozvoj řeči. Dítě se učí komunikovat s cizími lidmi, vrstevníky a navazuje tak nové kontakty, učí se řešit nové situace.

1. Skupinová intervence pro děti

Kolektivní intervence dětem hravou a zábavnou formou umožňuje překonávat jejich řečové obtíže, rozvíjet jejich schopnosti a celou jejich osobnost. Je vykonávána denně a prolíná celým výchovně-vzdělávacím procesem. K obohacení a zpestření logopedické intervence využíváme mnoho speciálních učebních pomůcek.

V rámci kolektivní činnosti aktivita rozvíjí:

  • zrakovou a sluchovou percepci, paměť a diferenciaci
  • prostorovou a časoprostorovou orientaci
  • rytmické cítění, rytmizaci pohybového i mluvního projevu
  • hygienu mluvidel
  • sociální dovednosti
  • slovní zásobu

Dovednosti jsou procvičovány formou nejrůznějších didaktických her a cvičení ve skupině dětí v rámci třídy.

Logopedická prevence však nenahrazuje péči klinického logopeda, který s dítětem individuálně vyvozuje hlásky.

2. Individuální intervence pro děti

V jednotlivých třídách budou probíhat logopedická orientační vyšetření (depistáž) řeči dítěte, která nám poskytnou vstupní informace o potřebnosti každého z dětí.  

Pokud bude potřeba nápravy řeči u dětí přesahovat personální kapacitu školy, budou upřednostňovány děti z předškolních tříd, které nechodí na logopedickou nápravu do jiného zařízení.

Co mohou udělat rodiče

Rodiče často vyčkávají, až jejich dítě dosáhne předškolního věku, aby mohlo absolvovat nápravu řeči v mateřské škole. Na nápravu vad je v 5 letech již dost pozdě a korekce hlásek je velmi ztížená špatnou fixací. Většina rodičů nechává tuto skutečnost na poslední chvíli, zejména před nebo i po zápisu dětí do 1. tříd, kdy se plní logopedická pracoviště a to i ta soukromá, kde je tato péče zpoplatněná.

Apelujeme na rodiče, aby nenechávali mluvní vývoj svých dětí na poslední chvíli!

Jak se tedy „učit mluvit“?

Je dobré vymezit si každý den čas, kdy se budeme dítěti aktivně věnovat. Nemusí to být dlouhý časový úsek, lepší je činnost rozdělit do několika kratších bloků (po pěti, deseti minutách).

Velmi důležitá je komunikace očí, oční kontakt – sedněme si do úrovně dítěte, nedívejme se na něj shora.

Odstraňme všechno, co nás může v době učení (práce, komunikace, hry) rušit. Je důležité vypnout televizi, rádio, dát z dosahu ostatní hračky, používejte pouze pomůcky určené ke konkrétní činnosti.

Pokud je dítě unavené nebo ho učení nebaví, přestaňme. Je lepší vyčkat, až se dítě bude opět soustředit na práci.

Jak se na logopedický kroužek či lekce s logopedickou asistentkou přihlásit?

Na tomto webu – Kroužky. Přihlašování je spuštěno vždy v polovině září nového školního roku.

 

Články na téma logopedie

Patlavost

Patlavost je vadná výslovnost jedné nebo více hlásek mateřského jazyka a je funkční poruchou v předškolním věku. Vývoj výslovnosti u dítěte je závislý na jazykových vrozených schopnostech, na řečovém a sociálním prostředí a také na motorické úrovni mluvidel. Důležité je respektování fyziologického vývoje artikulace dítěte a nepožadovat po dítěti výkony, pro které ještě není zralé.

Stručný popis vývoje artikulace v závislosti na věku dítěte:

Věk

Rozvoj slovní zásoby

Vývoj výslovnosti

do 1 roku

Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší.

M B P
A E I O U
D T N J

do 2,5 let

Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu.

K G H CH V F
OU AU

do 3,5 let

Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.

Zvládá
N D T L (i artikulačně)
Bě Pě Mě Vě

do 4,5 let

Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.

Ň Ď Ť
Vyvíjí se Č Š Ž

do 6,5 let

Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.

C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a CSZ

Dle této tabulky je možno odhadnout vhodný věk dítěte pro úpravu patřičné hlásky a tím i vhodnou dobu pro návštěvu logopedické ambulance.

Zdroj článku: https://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=verejnost--co-je-to--patlavost

Vývoj řeči

Vývoj řeči nelze odlišit od vývoje ostatních schopností člověka. Není proto možné rozvíjet dětskou řeč na úrovni, která by měla odpovídat věku, pokud celkový vývoj všech schopností a dovedností dítěte neprobíhá tak, jak bychom si představovali a přáli.

Předřečové období

Prvním hlasovým projevem dítěte po příchodu na svět je křik. Ten však nevyjadřuje v prvních hodinách a dnech jeho náladu, ale je pouze reflexivním projevem. Později nabývá křik na významu - vyjadřuje nelibé pocity.

Koncem šestého týdne si dítě, které je v teple, suchu a nemá hlad, začíná broukat. Zpočátku je broukání poměrně jednoduché, ale postupně přechází do stádia žvatlání. Svým žvatláním se dítě snaží napodobovat slyšená slova a jeví výraznou radost, když na jeho hlasové projevy okolí svou řečí reaguje. Už zde se začíná projevovat snaha dítěte komunikovat. Tuto jeho chuť a snahu komunikovat bychom měli co nejvíce udržovat a podporovat.

Vlastní vývoj řeči

První slova se objevují zpravidla koncem prvního roku. Bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná a zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik (mama, tata, baba,...). Dítě by mělo slyšet z okolí především ta slova, která je již samo schopno vyslovit, aby se upevnilo spojení mezi sluchovou a artikulační představou slova. Dítě má být za mluvní výkon vždy chváleno a povzbuzováno.

 

Rozvoj slovní zásoby

Mezi prvním a druhým rokem se slovní zásoba názvů osob, věcí a činností výrazně zvětšuje.

Mezi druhým a třetím rokem je dítě schopno se dorozumět a začíná tvořit jednoduché věty a používat gramatické tvary. Vývoj řeči značně zrychluje rozvoj myšlení, motoriky a dalších schopností.

Mezi třetím a čtvrtým rokem má dítě snahu o samostatné vyjadřování a zvídavost se projevuje četnými otázkami (Co je to? Proč? ...). O sobě samém ještě hovoří většinou ve 3. osobě. Až dítě pochopí, že je oslovováno a že je od něho očekávána odpověď na toto oslovení, tehdy začíná užívat zájmeno "JÁ". V tomto věku zpravidla vstupuje do mateřské školy.

Mezi čtvrtým a pátým rokem je pro dítě nejdůležitější činností hra a kresba, která má typické znaky a je tak vhodná pro upřesnění správné diagnózy a následné rehabilitace. Většina dětí v tomto období dovede již také přesněji rozlišovat barvy, vyprávět krátké pohádky, reprodukovat jednoduché písně a říkanky.

Stručný popis vývoje řeči dítěte v závislosti na věku

Stručný popis vývoje řeči dítěte v závislosti na věku

Věk

Rozvoj slovní zásoby

Vývoj výslovnosti

do 1 roku

Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší.

M B P
A E I O U
D T N J

do 2,5 let

Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu.

K G H CH V F
OU AU

do 3,5 let

Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.

Zvládá
N D T L (i artikulačně)
Bě Pě Mě Vě

do 4,5 let

Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.

Ň Ď Ť
Vyvíjí se Č Š Ž

do 6,5 let

Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.

C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a CSZ

 

Zdroj článku: https://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=verejnost--co-je-to--vyvoj-reci

Logopedická prevence 

Správná mluva je vizitkou každého z nás, avšak zkušenosti pedagogů, klinických logopedů varují, že stále více dětí předškolního věku trápí nějaké poruchy výslovnosti. Pokud se porucha podchytí včas a dojde k efektivnímu působení nejen v MŠ, u klinického logopeda, ale především doma, je velké procento úspěšnosti jejího úplného odstranění. Velkou roli ve vývoji řeči hraje zájem a všímavost Vás rodičů. Využijte své role a moci, buďte všímaví, kreativní a nebojte se v případě pochyb se na nás obrátit. Z hlediska vývoje řeči přibližně kolem 7. roku končí to nejvhodnější období, aby se řeč a vůbec komunikace správně rozvinula, dítě se naučilo dobře vyslovovat a řeč i výslovnost se stačila upevnit.

Jak mohu dítěti pomoci

mluvte s dětmi správně, čtěte jim pohádky, vyprávějte si zážitky, vysvětlujte jim obsah shlédnutého filmu, aby mu rozuměly a poznávaly nová slova, buďte trpěliví a vyslechněte vyprávění svého dítěte, dejte mu příležitost mluvit, vyjádřit se…

Nedejte na rady typu (byť od odborníka), že v 5 letech je ještě čas. NENÍ  TO  PRAVDA! (např. tříleté děti již mají hovořit a to přinejmenším v jednoduchých větách).

Procvičujte doma s dětmi to, co vám logoped zaznamená do notýsku.

Dítě má pomůcky potřebné k logopedické práci. K předávání informací mezi učitelkou a rodiči slouží notýsek, který si děti vždy nosí.

Některé zásady pedagogické prevence

Nenutit dítě mluvit výzvami typu: Řekni! Zopakuj!

Nezesměšňovat dítě opakováním jeho chyb­ných výpovědí.

Netrestat, nekritizovat a neupozorňovat dítě, že mluví špatně.

Neopravovat ho, nevracet se, aby něco vyslovilo, zopakovalo, zodpovědělo správně.

Nepřerušovat dítě při mluvení.

Nevyčítat dítěti, že málo a špatně mluví.

Nenutit dítě mechanicky opakovat předříká­vaná slova bez pochopení jejich obsahu.

Nenutit dítě k řečovým projevům před cizími lidmi nebo při veřejném vystoupení, pokud samo nechce.

Nevystavovat dítě komunikačním situacím, v nichž by selhalo nebo se cítilo neúspěšné.

Nepodceňovat ani nepřeceňovat komuni­kační schopnosti dítěte.

Nestresovat dítě nedostatkem času, netrpělivostí.

Nezapojovat dítě do činností, které v něm vy­volávají strach a úzkost.

Nevyvozovat u dítěte správnou výslov­nost narušené hlásky — to je v kompetenci logopeda.



Zdroj článku: https://skolka-vk.webnode.cz/logopedie/

Rozcvička mluvidel

Abychom nepředkládali rodičům jen teorii, nabízíme několik námětů pro motoriku mluvidel:

Pohyb jazyka dopředu a dozadu  - čertík.

Pohyb jazyka z pravého koutku do levého a zpět – sekačka , ještěrka mává ocáskem.

Pohyb jazyka nahoru a dolů –olíznout si špičku nosu , bradu , olíznout si horní ret , dolní ret – mlsná kočička.

Pohyb jazyka do kruhu – čistíme si jazýčkem zoubky.

Pohyb rtů – našpulit rty – dáváme pusinku , foukáme , pískáme , olizujeme si prst od medu…

Pohyb rtů – úsměv a zamračení.

Jazyk se stočí špičkou nahoru a dozadu po patře a rychle se natáhne – zvuk připomíná klapání koňských kopyt.

Uvolnit rty a brnkat prstem o dolní ret / brm ,brm …. /.

Kloktání vody – procvičuje patrohltanový uzávěr.

Nafukování obou tváří a pak prsty „ propíchnout „  - balónek praskl.

Jazykem vydouvat levou a pravou tvář zevnitř – hrajeme pink – ponk.

Vibrace  volných , k sobě přiložených rtů při výdechu – jak frká koník.

Nafouknout obě tváře a pouštět vzduch po troškách ven  -mašinka se rozjíždí.

Držet horní zuby proti  dolnímu rtu – fíííííí – vítr fouká.

Rozechvívat rty pohybem rtů – startování motorky.

Objíždět zoubkama jazyk při zavřených ústech – čistíme si zoubky.

Šššššššššššššššš  - jede vláček.

Čičí , čičí , čičí , čičí ,  - voláme na kočičku.

Bzz , bzz , bzz , bzz,  - bzučíme jako moucha.

S s s s s s s s s s s s s s -    syčení hada  ……….    a  mnoho dalších.

 Ch ch ch ch ch ch -  dýcháme si na ruce,které zebou  …..

Mluvit není jen vyslovovat

Vytváření jednotlivých hlásek, zejména těch artikulačně náročnějších, trvá určitou dobu. Proto nepřesná nebo odchylná  výslovnost je jev pouze přechodný – vývojový. Tento jev se v průběhu dalšího vývoje, rozvojem motoriky mluvidel a sluchové diferenciace, ve většině případů upraví.  Mateřská škola je ideální prostředí pro rozvíjení dětské řeči.  Paní učitelky mají široké možnosti věnovat se cíleně a opakovaně rozvoji smyslového vnímání a obratnosti mluvidel, nácviku hospodaření s dechem, rozvoji fonematického sluchu, rozvíjení slovní zásoby a vyjadřovacích schopností, což mohou provádět během celého dne formou hry.

K logopedické prevenci patří rozvoj jemné a hrubé motoriky, pracovní, hudební a výtvarné činnosti. Smyslem logopedické prevence je pak  předcházení vadám v jejich celé šíři. Výchovně-vzdělávací program v MŠ podporuje všestranný harmonický vývoj dítěte a s tím i rozvoj všech řečových rovin. Mnohé děti se „rozmluví„ až po nástupu do mateřské školy.

Důležitý je mluvní vzor učitelky – je to jeden ze základních kamenů prevence a citlivé opravování dysgramatismů. Když 4leté dítě řekne: „Já jsem to vezmul“, učitelka mu odpoví: „Ano, ty sis to vzal". Neměli bychom říkat dítěti, že je to špatně, ale sami zopakujeme správnou gramatickou stavbu věty. U 3–4letých dětí je používání nesprávných tvarů ještě v normě, ale v 6ti letech už ne.

Je  velmi zarážející, že mnohým rodičům  nevadí špatná výslovnost dětí. Dítko je v předškolním věku, chystá se k zápisu do školy a rodiče nechtějí slyšet, že dítě tvoří hlásku „ r „ měkkým patrem – ráčkuje. Náprava je v tomto věku a po zafixování nesprávné výslovnosti velmi složitá a zdlouhavá.

Logopedického nácviku se zúčastňují i rodiče dětí  a mohou tak daleko lépe s dětmi procvičovat doma. Bohužel, takových rodičů je velmi málo, spíše se setkáváme s tím, že  se dítěti doma po této stránce nikdo nevěnuje. Dítě řekne pravdu a ani nemusí, logopedka ihned pozná, zda mu byla doma věnována péče. Přitom to není nic složitého – obvykle stačí s dítětem procvičovat 5 minut  denně  či obden – podle zápisu v deníčku nebo sešítku.

Často  slyšíme na adresu některých logopedických pracovnic, že byly takové a onaké, že jejich dítko nic nenaučily. Logoped není od toho, aby naučil dítě správně vyslovovat.  Poradí, předvede, usměrní a pomůže, zbytek je záležitost rodičů.

Kdysi nám jedna maminka řekla, že na  logopedické nápravě řeči učili jejich chlapce jen samé blbosti: hýbání jazýčkem, grimasy, úsměvy, mračení, olizování …a že je tam zbytečné chodit. Omyl! I tohle je součást logopedické práce. 

Do pátého (s tolerancí do sedmého) roku dítěte jsou chyby ve výslovnosti chápány jako fyziologický jev - POSOUZENÍ JE VŠAK INDIVIDUÁLNÍ, PODLE ROZSAHU CHYB A ZPŮSOBU TVOŘENÍ HLÁSEK. Přesto, že je vývoj výslovnosti individuální a variabilní platí pro její osvojování jisté zákonitosti:

1. samohlásky, dvojhlásky


2. P, B, M, T, D, N, K, G, CH, J, F, V do 3. roku


3. L, Ť, Ď, Ň, začíná vývoj Č, Š, Ž do 4. roku s tolerancí do 5. roku


4. C, S, Z, R, Ř do 5. roku s tolerancí do 7. roku 


Náprava vad řeči po 7. roce se stává delší a náročnější!

 
Autorka článku Bc. Radka Zadrabajová


Zdroj článku: https://skolka-vk.webnode.cz/logopedie/

Řečový vývoj dítěte předškolního věku

Logoped provede základní orientační vyšetření sluchu, schopnosti fonematické diferenciace výslovnosti, vyšetření laterality.

Každé dítě je jiné, někdy jsou mezi nimi velké rozdíly i co se týká vývoje řeči. Nemůžeme je vždycky hodnotit podle odborných knih, nebo porovnáváním s dětmi známých apod. Období rozumění řeči nastává kolem 1. roku dítěte. Řeč se zdokonaluje po stránce obsahové i formální (zvukové) a čím dál víc se přibližuje řeči dospělých. Za normálních podmínek má být tento vývoj řeči po stránce formální ukončen kolem 5. roku, nejpozději však do 6. roku, než dítě vstoupí do 1. ročníku ZŠ. Stává se ale, že dítě nezvládne správnou výslovnost všech hlásek před vstupem do školy. Pokud se jedná o lehčí funkční vadu jedné hlásky, bývá náprava snadná. Pokud jde o větší počet nesprávně tvořených hlásek, dětem je většinou odložena školní docházka, pokud ne, mívají ve škole problémy při čtení a psaní i v mluvním projevu.

S dítětem je nutné stále mluvit, každou činnost provázet slovem, i když ta se několikrát opakuje. Čím více má dítě příležitostí dorozumívat se řečí, tím lépe se jeho řeč rozvíjí. A tak přibližně v 18 měsících užívá asi 50 slov, do konce druhého roku slovní zásoba dítěte obsahuje až na 400 výrazů.

Velmi dobrou mluvní průpravou jsou různé dětské říkanky a popěvky. Hlavně se snažíme, aby řeč dětí byla srozumitelná, aby postupně přibývající hlásky zněly správně a čistě přiměřeně věku dítěte. Naučených a opakováním upevňujících zkomolenin se dítě obtížně zbavuje. Snažíme se mluvit s dětmi správně. Vždyť přijmou to, co jim odevzdáme a čemu je naučíme a na tom teprve tvoří dál. Stojí potom hodně práce opravit špatně utvořené hlásky nebo dokonce vlastní řeč dítěte, kterou se není schopno domluvit s okolím.

Jsou děti, které se těší z každé hlásky, kterou se jim podařilo vyslovit správně a některé děti si o nápravu přímo řeknou. Ale stane se, že špatně mluvícímu dítěti opakujeme kousek „jeho řečí“ přednesené říkanky a ono se směje, že tak nemluví, nebo se i urazí a přestane s námi mluvit. Proto je chyba , když se rodiče včas neporadí s dětským lékařem nebo přímo nezajdou za logopedem. Ale v pěti letech dítěte je pozdě. Zvláště když se jedná o větší počet chybně tvořených hlásek.

A najednou se blíží zápis do prvních tříd, někteří rodiče zpozorní: Honem se naučit říkanku, básničku nebo písničku – ale se správnou výslovností! Když se to do zápisu nezvládne, ještě je do začátku školního roku dost času. Ale pozor – pokud se nezačne s nápravou vadné výslovnosti hned a opravdu poctivě, dítě to před nástupem do školy nestihne. Dospělý člověk, který nikdy neměl problémy s artikulací a s podobnými problémy se nesetkal ani u svých dětí, si neuvědomuje, jak složité jsou pohyby mluvidel při řeči a co všechno musí dítě sluchem postřehnout a naučit se.

Pro představu jsem vybrala jen část slova, je to shluk souhlásek „str“ , který se objevuje ve slovech strop, strouha apod. Jak asi pracují mluvidla při vyslovení hlásek, si popíšeme. Při počátečním „s“ se jazyk opře o dolní zuby a vytvoří v podélné ose malinkou úžinu, kudy uniká výdechový proud. Ten naráží na ostří řezáků a vyvolá ostrý šum. Pak se jazyk musí zdvihnout, okraji podkovovitě přilnout k horním dásním a vytvořit „t“. Pro artikulaci „r“ se hrot jazyka uvolní a v několika setinách vteřiny jednou až dvakrát kmitne za současného znění hlasu vytvořeného kmitáním hlasivek. Nato se ústa víc otevřou, rty se zaokrouhlí, jazyk se stáhne dozadu a připraví se na vyslovení samohlásky.

Tento zjednodušený popis práce mluvidel ukazuje, jak je výkon mluvy složitý a co to dá špatně mluvícímu dítěti práce, když chce správně naučené hlásky zařadit do běžné mluvy. Proto mu bude nějakou dobu trvat, než zvládne článkování všech hlásek v hláskových řadách. Za jak dlouho se mu to podaří, záleží na jeho osobních vlastnostech, na jeho sluchové vnímavosti a motorické obratnosti.

Zdroj: www.aktivnirodina.cz

Kdy je vhodné vyhledat logopeda

Dnešní děti mají často problém s rozmluvením se. Na vině nemusí být nic, dítě je pohodlné, ale naopak může být na vině i opožděný celkový psychomotorický vývoj, ale také důsledek jiné poruchy. Přinášíme vám proto rozhovor s Danou Schonovou, ředitelkou Mateřské školy speciální ČS Exilu v Ostravě Porubě, se kterou jsme si povídali o dětské řeči, ale také o tom, kdy je vhodné vyhledat logopeda a co se při návštěvách logopedie děje.

Kdy je hranice pro rozmlouvání dítěte, resp. do kterého měsíce je akceptovatelné, že dítě nemluví, ale pouze naznačuje slova, či ukazuje předměty a snaží se jakkoli dorozumět?

Odborníci se shodují, nemluví-li dítě ve třech letech nebo mluví méně než ostatní děti v tomto věku, jedná se zřejmě o opožděný vývoj řeči. Je nutné hledat příčiny opoždění a je vhodné provést diferenciální diagnostiku a zajistit odborná vyšetření. Pokud je dětem s opožděným vývojem řeči poskytována odpovídající péče a jsou vyloučeny výše uvedené faktory, může se jejich opoždění úplně vyrovnat. Pokud dítě nezačne mluvit do konce třetího roku života, nemusí ještě jít o vývojovou poruchu řeči, může se jednat o tzv. prodlouženou fyziologickou nemluvnost. Není-li postižen sluch, intelekt, motorika ani řečové orgány, je-li dítě přiměřeně stimulováno výchovným prostředím a reaguje-li dítě adekvátně na podněty z prostředí, může jít ještě o opožděný vývoj řeči s možností dosažení úrovně normy. V těchto případech je vždy nutné okamžité komplexní vyšetření dítěte příslušnými odborníky. Vývojová nemluvnost spadá již do vývojových poruch řeči. Vždy je nutné z hlediska diferenciální diagnostiky přesně diferencovat vývojovou nemluvnost od nemluvnosti získané (např. na neurotické bázi nebo na bázi organického poškození mozku).

Pokud se však dítě ani o slova „vlastním brebtáním“ nesnaží, kdy je vhodné vyhledat odborníka  a jakého?

Žvatlání se objevuje zhruba po šestém měsíci, kdy dítě začíná kombinovat samohlásky a souhlásky do slabik, slabika je v tomto období jednotkou řeči. Jeho předpokladem je dosažení určité zralosti koordinace mluvidel a propojení sluchového a motorického systému na centrální úrovni. Děti napodobují slyšené řečové zvuky, snaží se odezírat a napodobovat pohyby rtů, jazyka apod. Dochází rovněž k rozvoji artikulačních schopností. Děti si uvědomují, jak dospělí na jejich žvatlání reagují a tato zkušenost je dále vodítkem pro upoutání a udržení pozornosti. Ve vokalizaci osmiměsíčních kojenců se začínají objevovat čím dál větší podobnosti vokálního projevu dítěte se zněním mateřského jazyka. V deseti měsících začíná odrážet fonetické vlastnosti daného jazykového prostředí.

Pokud rodič vnímá opoždění vývoje dítěte, je nutno se ihned poradit s dětským lékařem, není důvod čekat. Pokud pediatr problém bagatelizuje, pak rodiči nezbývá než naléhat na doporučení k odborným lékařům. Veškerá odborná vyšetření by měla vyloučit vadu sluchu (lékař-foniatr), nedostatky zrakového vnímání (orientačně pediatr, oční lékař), poruchu intelektu, vady mluvních orgánů, orofaciální rozštěpy a akustickou agnózii. Alespoň při prvním vyšetření dětí s vývojovými poruchami řeči by měl být proveden podrobný neuropsychologický rozbor.

Co může být příčinou toho, že se dítěti do mluvy nechce?

Nemluvnost může být vedlejší příznak jiné poruchy. Symptomy opožděného vývoje řeči jsou velmi variabilní a značně závislé na etiologii postižení. U opožděného vývoje řeči (prostého) zůstává hlavním symptomem časové opoždění jednotlivých (případně všech) složek mluvené řeči o jeden až dva roky při normálním intelektu, stavu sluchu i zraku a při minimálním motorickém opoždění.

Dominujícím prostředím, které nejvýznamněji ovlivňuje rozvoj všech vlastností dítěte včetně jeho intelektu, je rodina. Rodinné vlivy jsou ale také do určité míry podmíněny dědičností, protože se realizují prostřednictvím rodičů, na jejichž chování i celkové sociokulturní úrovni se významnou měrou podílejí i jejich vrozené předpoklady.

Vlastní řečová produkce se začíná vytvářet ze základních zvukových projevů (smích, pláč). Dítě by mělo slyšet ze svého okolí především ty zvuky, které je již schopno samo napodobit, aby si upevnilo spojení mezi sluchovým obrazem slyšeného zvuku a jeho pohybovou, svalovou podobou. Vedle těchto zvuků by mělo slyšet jednoduchá slova jen o něco málo artikulačně náročnější, než je jeho současná schopnost přesné výslovnosti. Zpočátku vlastního vývoje mluvené řeči je dítě schopno v delším slově rozlišit nejvýše dvě slabiky, na které také slova zkracuje. Je tedy zbytečné dítěti předříkávat delší nebo artikulačně náročná slova, protože by je nebylo schopno správně zopakovat.

Opakování má pro rozvoj řeči klíčový význam. Dítě nejdříve opakuje jednoduché zvuky, později jednotlivé slabiky a slova a nakonec celé věty a složitější větné výrazy. Od samého počátku si opakováním osvojuje i melodii řeči a její intonaci. Ta má také sdělovací charakter. Melodie řeči je první prvek, který dítě napodobí podle řeči svého okolí a jež si rychle osvojí. Opakování je i důležitým principem výchovy. Dítě opakuje nejen to, co slyší, ale i to, co vidí, počínaje chováním dospělých.

Co se s dítětem při návštěvě logopeda řeší?

Vlastní řečová produkce a vyšetření jejích jednotlivých složek jsou při volbě následné adekvátní terapie při opoždění vývoje řeči klíčové. Pokud má dítě mluvit, musí nejdříve samo mluvené řeči rozumět. Rozumění řeči vyšetřujeme u malých dětí pomocí konkrétních denních situací, předmětů denní potřeby nebo pomocí obrázků. Vyšetření pomocí obrázků má výhodu v tom, že je lze uspořádat do malých i větších souborů podle témat rovněž podle věku a stupně intelektu dítěte.

Při vyšetření vlastní řečové produkce logoped sleduje:

  • foneticko-fonologickou jazykovou rovinu (opoždění se v této oblasti projevuje dlouho i v lehčích případech vad řeči, tato rovina dozrává nejpozději i u intaktní populace);
  • morfologicko-syntaktickou jazykovou rovinu (je jedním z nejpřesnějších indikátorů narušené komunikační schopnosti; v řeči převládají podstatná jména nad ostatními slovními druhy; dítě tvoří a užívá tvary podstatných jmen chybně, zaměňuje rody, čísla, pády; ostatní druhy slov přibírá do slovníku pomalu, dlouho chybuje např. v předložkách a jejich vazbách ve větě; pokud dítě tvoří věty, jsou jednoduché, často neúplné, s chybným slovosledem; dysgramatismy );
  • lexikálně-sémantickou jazykovou rovinu (opožděný vývoj obsahové stránky řeči je nejnápadnější u dětí s těžkým mentálním nebo sluchovým postižením; slovní zásoba je malá, pasivní slovník výrazně převažuje nad aktivním slovníkem (dítě více rozumí, než je schopno samo produkovat); užití slov často není adekvátní jejich obsahu i situaci (dítě chápe nesprávně význam slov);
  • pragmatickou jazykovou rovinu. Na úrovni základního vyšetření je už v této fázi zjevný stupeň opoždění vývoje řeči. Sleduje se:  slovní zásoba, užívání jednotlivých slovních druhů; užívání správných, nebo chybných gramatických tvarů; tvoření a užívání správné, či nesprávné stavby věty; schopnost udržet časovou a dějovou linii a její užití při vlastním vyprávění a reprodukci;

Probíhá konzultace ve spolupráci i s jinými odborníky? Například dětským psychologem, neurologem, apod?

Diagnostika a diferenciální diagnostika opožděného vývoje řeči musí být tedy zaměřena i na vyšetření stavu intelektu, jemné i hrubé motoriky, sluchu a zraku, protože dosažený stupeň vývoje a jejich aktuální stav také výrazně ovlivňují rozvoj vlastní mluvní produkce.

Pokud je absence řeči spojena s mentálním postižením dítěte, je i přesto logoped vhodný? Jak takovému dítěti pomáhá?

S mentálním postižením dítěte je spojen omezený vývoj řeči. Opoždění vyjadřovacích schopností se projevuje již výrazněji. Porucha je nejvíce patrná v obsahové stránce řeči (chápání významu slov).
U dětí s mentální retardací záleží opoždění na stupni postižení intelektu. Opoždění vývoje řeči v důsledku mentální retardace zpravidla doprovází také opoždění jemné i hrubé motoriky.
Lidé s lehkou mentální retardací mají většinou dlouho přetrvávající vadnou výslovnost (není to ale pravidlem — někteří mají velmi dobrou napodobovací schopnost, a chybná výslovnost se tak vůbec nemusí projevit). Středně těžce postižení mají pak nejnápadnější symptomy v morfologicko-syntaktické a lexikálně-sémantické jazykové rovině, tj. hovoří v jednoduchých, gramaticky nesprávných a obsahově chudých větách.
U nejtěžších forem mentální retardace se řeč rozvíjí jen částečně (postižení užívají jen jednotlivá slova, slovní spojení nebo jen nejjednodušší věty), nebo vůbec. Řeč zůstává pak na prvosignální úrovni nebo na úrovni pudového žvatlání.

Je důležitá spolupráce dítěte s logopedem, ten přizpůsobí péči a tempo úrovni psychomotorického vývoje.

Naši partneři